|
|
Rozhovory přes kutikulu
KOUTKOVÁ, Simona
Listy rostlin komunikují s okolním prostředím na rozhraní tvořeném pokožkou s průduchy a kutikulou. Vrstva kutikuly, složená z kutinu a vosků, představuje bariéru, která chrání rostlinu nejen před nadměrnou ztrátou vody. Změny těchto hranic jsou závislé na podmínkách prostředí, zvláště na světle (PPFD) a koncentraci CO2 v atmosféře (Ca). Tato práce se snaží odpovědět na následující otázky: Jak se mění dostupnost CO2 uvnitř listu (Ci)? Jak vývoj pokožky souvisí s tvorbou kutikuly?
|
|
|
Fenomén příjmu vody listovím - mechanismy a konsekvence, se zaměřením na temperátní druhy rostlin
Oramová, Viktorie ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
Schopnost rostlin přijímat vodu listovím je ve vědecké obci již dlouhou dobu diskutované téma. U epifytních druhů (např. tilandsie) je tento jev považován za adaptaci pro život v korunách stromů, kde došlo k redukci kořenového systému a příjem vody listem se tak stal nutností. Proto bylo překvapivé, když byla schopnost přijímat vodu listovím potvrzena i u rostlin, které mají plně funkční kořenový systém. Postupně se vynořují nové a nové důkazy o přítomnosti tohoto fenoménu u stéle širšího spektra rostlin, napříč taxonomickým systémem i biomy, mírný pás nevyjímaje. Chybí ale návaznost těchto prací jedna na druhou, a proto jsou mnohé poznatky o příjmu vody listem stále roztříštěné. Tato bakalářská práce se zaměřuje především na struktury a mechanismy, kterými může voda do listu vstoupit. Diskutuje průchod vody přímo přes kutikulu prostřednictvím kutikulárních pórů, nebo za pomoci jiných epidermálních struktur: skrze průduchy, trichomy a hydatody, popřípadě prostřednictvím organismů žijících na listě. Dalším diskutovaným tématem je využití takto přijaté vody rostlinou - vylepšení vodního režimu, zavodnění embolizovaných cévních elementů, možná exudace do půdy a další. Celá záležitost příjmu vody listovím může mít ještě mnohé další konsekvence na úrovni ekosystému, např. v oblasti koloběhu vody a...
|
|
|
Vliv dostupnosti vody na strukturu a vybrané fyziologické parametry listu u dřevin.
Horešovská, Michaela ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Sucho je jedním z hlavních faktorů probíhající klimatické změny, se kterým se dřeviny musí vyrovnávat. Schopnost dřevin přizpůsobit se tomuto stresoru je určující pro jejich přežití v měnících se podmínkách prostředí. Opadavé dřeviny evropských temperátních lesů nejsou na sucho tak dobře adaptované jako mediteránní druhy stromů a keřů, a proto je pro ně nedostatek vody velkým stresorem. Nejflexibilnějším orgánem v reakci na sucho se ukázal být list. Cílem této práce je shrnout poznatky o vlivu nedostupnosti vody na anatomickou strukturu listu a jeho vybrané fyziologické parametry. První část práce je zaměřená na sucho ovlivňující evropské dřeviny a jejich různorodé obranné strategie na tento stresový faktor. Popisuje především jejich obranné reakce spočívající v úpravě anatomické struktury listu pozorované na úrovni krycího, základního i vodivého pletiva. Druhá část práce je věnovaná vlivu nedostatku vody na vybrané fyziologické procesy probíhající v listu, především na transpiraci a fotosyntézu, a klíčové úloze průduchů v obou těchto procesech. Vlivem sucha u listu dochází ke změnám jak v jeho anatomické struktuře, tak i ke změnám fyziologickým. Vývojové stádium listu, při kterém je vystaven stresu z nedostatku vody, je při tom důležitým předpokladem pro to, jak se list přizpůsobí. U za sucha se...
|
|
|
Mechanismy polarizace epidermálních buněk rostlin.
Vojtíková, Zdeňka ; Žárský, Viktor (vedoucí práce) ; Soukup, Aleš (oponent)
Buňky rostlinné epidermis společně vytváří kontaktní plochu rostliny a chrání ji před vlivy vnějšího prostředí a zprostředkovávají komunikaci s okolím. V epidermis je za pomoci polarizačních mechanismů rovnoměrně rozmístěno několik buněčných typů (dlaždicové buňky, trichomy a průduchy) s velice specializovanou morfologií. Svých tvarů dosáhnou díky polarizovanému růstu, který je zajištěn cytoskeletem a signalizačními molekulami z rodiny ROP GTPáz. Cytoskelet v odpovědi na signál ovlivňuje rozpínání buňky, napomáhá zacílit sekreci do míst aktivního růstu a polarizovaně zabudovávat nový materiál do buněčné stěny. Na svrchní straně epidermis se vylučuje kutikula a vrstva epikutikulárních vosků. Sekrece složek kutikulárních vrstev je baso-apikálně polarizovaná. V této práci jsou shrnuty doposud objevené mechanismy polarizace v buňkách epidermis rostlin.
|
|
|
Draslík v osmoregulaci rostlin
Kholová, Kateřina ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Draslík je v rostlině velmi mobilní a je čile transportován přes membrány, za pomoci transportérů a kanálů. Vyskytuje se v rostlině výhradně ve formě iontu K+. Rovněž ve formě tohoto iontu je přijímán z půdního roztoku a to pomocí transportéru HAK5 a kanálu AKT1. Kanál SKOR a transportér KUP7 zprostředkovává přenos K+ do xylému. Klíčová je role draslíku jako osmoticky aktivního prvku, který reguluje množství vody v buňkách a tím i udržování turgoru, nezbytného pro udržení tvaru rostlinné buňku a její růst. Jako modelový systém pro popis procesů souvisejících s osmotickou funkcí K+ se rozšířilo využití průduchů. V průduchách, totiž pohyb K+ umožňuje regulaci otevírání a zavírání apertury na principu změn turgoru. Do svěracích buněk zajišťují transport K+ kanály KAT1, KAT2, AKT1 a AKT2, odvod K+ naopak obstarává kanál GORK na plazmatické membráně a TPK1 na tonoplastu. Draslík také podporuje transport asimilátů ve floému, v čemž hraje roli kanál AKT2. Právě osmotické funkce K+ jsou hlavním tématem této bakalářské práce, která shrnuje aktuální poznatky o transportních mechanismech K+ nezbytných pro funkci K+ jako osmoticky aktivní látky.
|
|
|
Regulace otvírání a zavírání průduchů ve vztahu k osmotickému stresu
Hofírková, Miroslava ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Průduchy jsou struktury vyskytující se v epidermis vyšších rostlin, kterými primárně regulují příjem CO2 a transpiraci. Během osmotického stresu průduchy hrají významnou roli v ochraně rostliny proti nadměrným ztrátám vody. Tato práce je literární rešerší shrnující regulaci průduchových pohybů během osmotického stresu. Hlavní část práce se věnuje uzavření průduchů pomocí kyseliny abscisové (ABA) během nedostatku vody pro rostlinu. V jednotlivých kapitolách je rozebrána ABA syntéza, transport a účinky na průduchy. Na základě publikovaných dat je podrobně popsána časná signální dráha ABA a regulace funkce iontových kanálů. Druhá část bakalářská práce se zaměřuje na sekundární posly, které produkuje ABA a jejich působení na regulaci průduchových pohybů. Zvláštní pozornost je věnována peroxidu vodíku a oxidu dusnatému a tomu, jak přispívají k uzavření průduchů. Poslední část se věnuje pasivnímu (hydraulickému) uzavření průduchů. Klíčová slova : rostliny, průduchy, osmotický stres, ABA, průduchové pohyby
|
|
|
Vliv dostupnosti vody na strukturu a vybrané fyziologické parametry listu u dřevin.
Horešovská, Michaela ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Sucho je jedním z hlavních faktorů probíhající klimatické změny, se kterým se dřeviny musí vyrovnávat. Schopnost dřevin přizpůsobit se tomuto stresoru je určující pro jejich přežití v měnících se podmínkách prostředí. Opadavé dřeviny evropských temperátních lesů nejsou na sucho tak dobře adaptované jako mediteránní druhy stromů a keřů, a proto je pro ně nedostatek vody velkým stresorem. Nejflexibilnějším orgánem v reakci na sucho se ukázal být list. Cílem této práce je shrnout poznatky o vlivu nedostupnosti vody na anatomickou strukturu listu a jeho vybrané fyziologické parametry. První část práce je zaměřená na sucho ovlivňující evropské dřeviny a jejich různorodé obranné strategie na tento stresový faktor. Popisuje především jejich obranné reakce spočívající v úpravě anatomické struktury listu pozorované na úrovni krycího, základního i vodivého pletiva. Druhá část práce je věnovaná vlivu nedostatku vody na vybrané fyziologické procesy probíhající v listu, především na transpiraci a fotosyntézu, a klíčové úloze průduchů v obou těchto procesech. Vlivem sucha u listu dochází ke změnám jak v jeho anatomické struktuře, tak i ke změnám fyziologickým. Vývojové stádium listu, při kterém je vystaven stresu z nedostatku vody, je při tom důležitým předpokladem pro to, jak se list přizpůsobí. U za sucha se...
|
|
| |
|
|
Vývoj průduchů dvouděložných rostlin: vliv faktorů prostředí
KALISTOVÁ, Tereza
Průduchy jsou mikroskopické struktury v epidermis rostlin tvořené dvěma svěracími buňkami, které ohraničují "mikroskopické otvory" neboli průduchové štěrbiny. Jejich vývoj je ovlivněn vnitřními procesy a rozmanitými environmentálními faktory jako je světelné záření, dostupnost vody nebo koncentrace CO2. Uhlík v CO2 se vyskytuje ve dvou stabilních izotopech, 12C a 13C, které se liší hmotností a koncentrací v atmosféře. Obsah 13C (13C) v tkáni rostlin odráží environmentální podmínky během života listu. Zde jsem se zabývala: i) vývojem epidermálních buněk (zejména průduchů) během ontogeneze prvních pravých listů rostlin Lepidium sativum a Arabidopsis thaliana a ii) ovlivněním 13C mletím suché listové tkáně v mikrozkumavkách.
|
|
|
Regulation of stomatal development by environmental conditions and physiological processes in the leaf
VRÁBLOVÁ, Martina
Práce se zabývá vývojem průduchů u vyšších rostlin a jeho regulací podmínkami prostředí (světlem, koncentrací CO2) a fyziologickými procesy v listech. Výzkum vycházel z předpokladu, že vývoj průduchů může být regulován signály pocházejícím jak z vnějšího prostředí, tak z vnitřního prostředí listu, a že signál může být přenášen z děložních do pravých listů. Transgenerační efekt ve vývoji průduchů byl také studován. Pro sledování vztahů mezi prostředím, vývojem průduchů, funkcí průduchů a fyziologií listu byly využity metody molekulární biologie a rostlinné fyziologie.
|
host ::
RSS.